Narozeniny jsou velkou událostí pro každého z nás. Zejména děti narozeniny milují, protože jsou příslibem toho, že dostanou dárek, o který si rodičům řekly. Je to jejich den s dortem, plný dárků, konfet, slavnostní nálady, dalších dětí a samozřejmě členů jejich rodiny. Kdo by to byl řekl, že narozeninová oslava konaná každý rok dříve tak samozřejmá nebyla?
Historie narozeninových oslav se začala psát ve starověkém Egyptě
Když se vědci snažili přijít na to, kde má oslava narozenin svůj původ, dopátrali se období kolem roku 3000 př. n. l. Narozeninová oslava se ve starověkém Egyptě neslavila vůbec tak jako dnes. Chyběl narozeninový dort, svíčky, narozeninová přáníčka a vlastně vše, co dnes k narozeninové oslavě neodmyslitelně patří.
Narozeniny tehdy dokonce postrádaly i svého typického oslavence. Neslavily se narozeniny běžných lidí, nýbrž narozeniny faraona, respektive ještě přesněji den, kdy usedl na trůn, což symbolizovalo jeho zrození jako boha.
Oslavy v podobném duchu se konaly i ve starověkém Řecku. Právě zde můžeme zaznamenat první pokusy o narozeninový dort, alespoň o tom lze polemizovat. Řekové totiž oslavovali svou lunární bohyni Artemis tím, že jí upekli kulatý koláč symbolizující měsíc. Aby opravdu zářil, přidávali na něj svíčky. Mimochodem tento zvyk v Řecku přetrvává dodnes.
Pokud chcete dárkem uctít někoho ze svého blízkého okolí, e-shop Dareor je tím správným místem, kde vhodný dárek seženete.
Skutečné narozeniny začala slavit až středověká šlechta
Z historických spisů lze vyčíst, že první civilizací, která začala slavit narozeniny běžných lidí, tedy nejen bohů a náboženských osobností, byl Řím. Tehdy se například mužům, kteří dovršili 50 let, pořádaly velké oslavy, protože byli považováni za vážené občany, kteří společnost nějakým způsobem obohatili.
Ženy si na svou narozeninovou oslavu musely počkat až do 12. století. Do té doby zkrátka neexistovalo, aby žena mohla oslavit své narozeniny. Největší „boom“ v narozeninových oslavách však nastal až v 18. a 19. století. Narozeniny běžných lidí získaly velkou popularitu.
Například Německo jako první přišlo s konceptem dětských narozeninových oslav se vším, co obsahují i dnes. Tyto oslavy se označovaly jako „Kinderfeste“. Nesměl na nich chybět narozeninový dort. Ten však vyžadoval mnoho drahých ingrediencí, a proto si jej mohly dovolit pouze bohatší rodiny. Změna nastala až s průmyslovou revolucí, kdy její rozmach a například zavedení pekařských pásů v továrnách vedly k tomu, že se narozeninový dort stal cenově dostupnějším pro všechny.
Oblíbenost narozeninových přání jde ruku v ruce s rozvojem tiskařských strojů
V obchodě Dareor si kromě dárku můžete vybrat také narozeninové přání. Ani to však zpočátku nebylo běžnou součástí narozeninových oslav. Rozmach narozeninových přáníček přišel až v 19. století ruku v ruce s rozvojem tiskařského průmyslu. Některé spisy poukazují na to, že jedno z prvních narozeninových přání bylo vyrobeno v Anglii v roce 1870. Od té doby narozeninové přání neodmyslitelně patřilo a dodnes patří k oslavám narozenin.
Narozeniny napříč různými kulturami
Různé kultury berou narozeniny odlišně. První narozeniny dítěte jsou obecně po celém světě považovány za velkou událost. V Jižní Koreji se označují jako „Dol“. Jedná se o velkolepý obřad za účasti rodiny a přátel, při němž se servíruje lahodné jídlo a pití a provádějí se různé rituály.
Jedním z nich je rituál zvaný „Doljabi“. Při něm se před roční dítě položí různé předměty, které mají symbolizovat jeho budoucí povolání nebo životní směřování. Mezi předměty může být například stetoskop nebo tužka. Když dítě sáhne například po stetoskopu, může to podle tradice znamenat, že se v budoucnu stane lékařem. Jde ovšem pouze o domněnky, nad nimiž se ten den baví a spekuluje celá pozvaná rodina.
